Igráček Paleontolog
Objev s Igráčkem Paleontologem kostry dinosaurů. Stegosaurus, Tyranosaurus nebo další obři se ukrývají ve dvou prastarých kamenech. Za pomoci nářadí, které je také součástí balení, si můžeš kostry prehistorických zvířat vykopat.
Děti milují dinosaury a překvapení. Proto jsme pro ně připravili dobrodružnou řadu Igráčků s vykopávkami koster dinosaurů. V tomto setu budou děti s Igráčkem Paleontoložkou z kamenů vysekávat kostru Parasaurolophuse a Diplodocuse. Při zábavné činnosti si procvičí jemnou motoriku i trpělivost. Odměnou jim bude vzácný nález.
V balení neleznte:
• Igráčka Paleontologa
• 2 kameny s ukrytými objevy
• dřevěné kladívko
• dřevěný majzlík
• dřevěný štěteček
Přečti si zajímavosti k vykopávkám dinosaurů, které pro Tebe připravil Igráček Jirka:
Tyranosaurus
Tento dinosaurus je filmovou hvězdou mezi dinosaury. Objevil a objevuje se v tolika filmech, že by měl mít natažený červený koberce na každém filmovém festivalu. Jenže vyhynul před 68 milióny let a tak, díky Bohu, se nikdy žádného takového festivalu nezúčastní. On by totiž stejně všechny zúčastněné filmové hvězdy sežral. Již podle pojmenování z řeckého slova tyrannos neboli vládce či spíše krutovládce je jasné, že vládl v druhohorách silou a nenažraností. Jeho rozměry se pohybovaly kolem 13 metrů na délku, na výšku čtyři až šest metrů, vážil devět tun a byl masožravec tedy predátor. Nejznámějšími objevenými tyranosaury byla SUE, jehož (jejíž) kosterní pozůstatky jsou vystaveny ve Field Museum of Natural History v Chicagu (USA). Jméno se může jevit jako ženské, jelikož nalezené zkamenělé a vystavené kosti objevila paleontoložka Sue Hendricksonová v roce 1990. Pohlaví objeveného jedince dodnes není známo. Další celebritou mezi kosterními pozůstatky je tyranosaurus STAN objevený v roce 1987 amatérským paleontolog Stanem Sacrisonem. Jelikož vykopávky Stana zajišťovala soukromá firma, stalo se, že původní kostra byla v říjnu roku 2020 tajně vydražena za rekordních 31,8 milionu dolarů (asi 733 milionů Kč). Nakonec se ukázalo, že kostra byla pravděpodobně zakoupena pro nové "dinosauří" muzeum v Abu Dhabí (Saudská Arábie). Věř, že jakýkoliv kosterní nález tyranosaura je velkým objevem. Podaří se ti to také?
Stegosaurus
Když režisér Karel Zeman v roce 1955 inspirován obrazy Zdeňka Buriana vytvořil film Cesta do pravěku, byla to kinematografická bomba. Stěžejním záběrem se stal souboj tyranosaura se stegosaurem. Stegosaurus ve filmu prohrál a zahynul. Stegosaurus je zde vyobrazen jako nedobytný tank opatřený rohovitým pancéřováním včetně obrovských trnů na hřbetu a nebezpečného ocasu opatřeného až metr dlouhými trny. Dnes je prokázáno, že trny na hřbetu sloužily spíše k regulaci teploty samotného dinosaura a k obraně pouze ten ocas. V každém případě tento býložravý dinosaurus dostal díky svému bizarnímu obrnění název zastřešený ještěr a kdo ví, jestli by si na něj známý tyranosaurus vůbec troufnul. Dosahoval totiž délky devíti metrů a váhy až kolem sedmi tun. K tomu připočtěte jeho brnění a zjistíte, že tyranosaurus měl kolem sebe daleko snadnější kořist, než byl stegosaurus. Ale krásně se na to ve filmech dívá. Vykopat stegosaura není snadné kvůli povrchovému členění jeho hřbetních trnů, takže postupuj opatrně a obezřetně, ať něco ze stegosaura nepoškodíš.
Parasaurolophus
A víte že, ptáci, jak je známe dnes, jsou vlastně potomci dinosaurů, kteří přežili pád velkého meteoritu, a tím i změnu klimatu? Mohlo by se zdát, že objevem zkamenělin parasaurolophuse jsme našli prapředka dnešní kachny. Proč? Protože paleontologové zařadili tohoto dinosaura mezi hadrosauroidy, což česky znamená kachnozobý dinosaurus. Ale věřte, že tohle by byla hodně přerostlá kachna. Parasaurolophus dosahoval délky 8 až 10 metrů a vážil 3 až 4 tuny. Tahle kačenka by se na váš sváteční stůl určitě nevešla. Takže kdo byl parasaurolophus? Kachna určitě ne. Byl to býložravý dinosaurus, který žil před 76 až 74 miliony let. Tento dinosaurus se pohyboval po čtyřech končetinách, ale dokázal se vztyčit na zadní nohy, což mu umožňovalo dosáhnout na vyšší vegetaci až ve výšce čtyř metrů nebo běžet rychleji při útěku před predátory. Nejvýraznějším rysem parasaurolopha byl jeho dlouhý kostěný hřeben na hlavě, který mohl u samců dosahovat až 180 cm. Hřeben byl dutý a propojený s dýchacími cestami, což mu umožňovalo vytvářet hluboké zvuky, patrně sloužící ke komunikaci mezi jedinci. Tento zvláštní útvar mohl také pomáhat s termoregulací a pravděpodobně zlepšoval čichové schopnosti dinosaura. Samice měly hřebeny výrazně kratší než samci, což mohlo hrát roli při rozlišování pohlaví uvnitř druhu. Jinak mezi herci ve filmech s tématikou dinosaurů je parasaurolophus hvězdou vedlejších rolí. Většinou jen proběhne ve stádu a zmizí před útočícím predátorem. Asi tušíte před kterým. Jelikož řada zkamenělých kostí tohoto dinosaura je stejně jako u dnešních ptáků dutá, pracuj obezřetně, ať si nález neponičíš nešetrným a zbrklým vykopáváním.
Diplodocus
Možná jste v některých pohádkách a fantasy příbězích četli o obrech kamenožroutech. A víte, že podobný tvor na naší planetě kdysi žil? Byl to diplodocus. Tito dinosauři byli obrovití a jejich zuby býložravce měly pouze funkci k utržení potravy tedy listů stromů, mechů a přesliček ve velkých výškách. Měřili totiž přes třicet metrů na délku a jejich krk s hlavou a mozkem velikosti dnešní krysy se pnul až do výšky šesti metrů při tělesné váze šestnácti tun. Zkrátka obr. To se to spásalo tam, kam nikdo nedosáhl. Jenže utrhneš listí ve velké výšce, ale nemáš uzpůsobený chrup na žvýkání, a tak potravu jen spolkneš. Proto tito dinosauři polykali i kameny ležící na zemi, které jim v žaludku polknutou potravu místo zubů rozmělnily natolik, aby ji byl diplodocus vůbec schopen strávit a živiny využít pro své obrovské tělo. Co se dělo s kameny uvnitř žaludku, nikdo neví. Dnes se odhaduje, že jen jeho srdce muselo vážit kolem tuny a půl, což je dnešní auto typu SUV, aby zvládlo krev pumpovat do všech částí těla. Nejlépe zachovaná kostra, která posloužila k popisu druhu, byla nazvána Diplodocus carnegie podle Andrewa Carnegieho, který v letech 1905-1913 daroval odlitky koster druhu diplodocus mnoha evropským muzeím. Jedná se o modely např. v Londýně, Berlíně, Paříži, Madridu, Vídni i jinde. Při vykopávkách tohoto druhu dinosaura dávej pozor, jeho zkamenělina má tenký krk a ocas. Ať něco zbytečnou chybou a zbrklostí nepřetneš.
Triceratops
Představ si, že když známý americký paleontolog Edward Drinker Cope objevil v roce 1872 první zkameněliny kosterních pozůstatků tohoto prehistorického ještěra, tak ani netušil, že se dostal 68 miliónů let do historie Země. Ano, přesně před tolika lety triceratops žil. Později (1887) při dalším objevu jeho hlavy (lebky) se zjistilo, že měl rohy, takže jej zařadili mezi tak zvané rohaté dinosaury. Nebylo jich mnoho a triceratops je tím nejznámějším. Byl mohutným býložravcem, který se podle nálezů očividně pohyboval ve stádech. Předpokládá se, že rohy a celý jeho čelní štít sloužil k obraně před masožravými predátory, a to hlavně před tyranosaurem. Největší exempláře mohly dosahovat délky až 9 metrů, výšky ve hřbetu 3 metry a hmotnosti až 12 tun, což je cca váha dnešního autobusu. Tento trojrohý dinosaurus je legendou mezi prehistorickými ještěry. Proto je triceratops hvězdou legendárního filmu Jurský park a mnoha dalších filmů či seriálů, ve kterých se objevují dinosauři. Podaří se ti také vykopat jednu z pěti set nalezených fosílií tohoto obra?
Brachiosaurus
Když náš český malíř, grafik a paleontolog Zdeněk Burian ve válečných letech 1941 namaloval dnes světově známý obraz ponořeného brachiosaura (dej si do Googlu), tak si mnoho zoologů klepalo na čelo. Jenže vykopávky kosterních pozůstatků tohoto tvora mu daly za pravdu. Brachiosaurus byl opravdový obr, který mohl projít jak hlubokou vodou, tak i okusovat listy z těch nejvyšších stromů, kam nedosáhl žádný jiný býložravý praještěr. Jeho rozměry byly úctyhodné. Brachiosaurus byl totiž až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit až 58 tun. Byl největším živočichem, který se kdy pohyboval po naší planetě. Na rozdíl od triceratopse však žil již před 158 milióny lety. Jeho první zkamenělé pozůstatky byly objeveny v roce 1903 v dnešních USA, a to v Coloradu, Wyomingu a Utahu. Dnes se spekuluje, že některé byly vykopány i v evropském Portugalsku. Má to logiku, protože kontinenty, jak je známe dnes, neexistovaly. Máš jedinečnou možnost stát se součástí těchto objevů a vykopat si vlastního brachiosaura. Podaří se ti to?
Zpracoval: Mgr. Jiří Dvořák