Igráček Archeolog

Objev s Igráčkem Archeologem egyptské poklady. Maska Tutanchamona, soška Nefertiti nebo další nálezy ze starověkého Egypta se ukrývají ve dvou kamenech. Za pomoci nářadí, které je součástí balení, si můžeš legendární artefakty vykopat.

 

Přečti si k jednotlivým vykopávkám zajímavosti:

Soška bohyně Bastet
Jako malý archeolog bys měl vědět, že pokud budeš v Egyptě pátrat a vykopávat nějaké ty památné předměty, tak určitě narazíš na sošky či mumie koček. Jsou to nejčastěji zobrazovaná a mumifikovaná (balzamovaná) zvířata. Kočka byla pro staré Egypťany již v podstatě od počátků vzniku Dolního (severního) a Horního (jižního) Egypta, neboli starověkého Egypta, nejdůležitějším tvorem z živočišné říše. Je to celkem logické. Egypt byl jednou z nejvyspělejších civilizací, protože Nil, který se pravidelně vyléval ze svých koryt, za sebou zanechával velmi úrodnou půdu. Obyvatelé tak mohli vyprodukovat více potravin, než bylo potřeba pro základní potřeby zemědělců. Tyto potraviny z nadprodukce pak sloužily lidem v jiných odvětvích a pravděpodobně také vedly ke vzniku třídního systému a rozdělení na bohaté a chudé. A právě kočky tyto vyprodukované potraviny chránily před invazemi myší a jiných škůdců. Díky tomu si jich staří Egypťané nesmírně vážili a ponechávali kočkám naprostou svobodu. Kočka se tak stala pro staré Egypťany vtělením bohyně Bastet. Spojení koček a bohyně Bastet brali Egypťané tak vážně, že za zabití kočky byl rovnou trest smrti. Ten, kdo kočku usmrtil, byl nejčastěji zabit ukamenováním.
Kočičí bohyně Bastet byla pro Egypťany ztělesněním rafinované ženskosti, krásy, laskavosti, ale i nevyzpytatelného temperamentu, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Když dnes u nás, v tak vzdálených končinách od Egypta, proneseš na adresu ženy či holky „to je ale kočka“, tak věř, že tohle vyjádření pochází ze starého Egypta. A není to urážka, ale božské ocenění ženy či dívky. Teď už asi tušíte, proč se vaše kočky v domácnosti chovají jako královny. Nikdy nikomu nesloužily, ani faraonům. Tak proč by měly sloužit vám? :-)

Maska faraona
Pokud jako archeolog vykopeš posmrtnou masku jakéhokoliv faraona, budeš oslavovaným archeologem. To proto, že se zachovaly pouze dvě. Faraonů bylo za dobu existence starověkého Egypta velké množství. Tak proč se našly pouze dvě? Faraonské posmrtné masky, které měly zachovat jejich podobu i po smrti, se totiž vyráběly z ryzího zlata, aby nepodléhaly zkáze a byly na věčnost. Proto jich většina byla ukradena již v dávnověku vykradači hrobů a možná dnes leží ve formě zlatých cihel v nějaké bance. Ty, které se zachovaly, jsou mistrným dílem starých egyptských řemeslníků. Nejznámější maska faraona Tutanchamona, objevená britským archeologem Howardem Carterem v roce 1922, je tak dokonale řemeslně zpracovaná, že i dnes by byl problém něco podobného vytvořit. Ta druhá maska ze sarkofágu (truhly) faraóna Pasbachaenniuta I., objevená Pierrem Montettoem v roce 1939, to jen potvrzuje.
Pracuj při odkrývání opatrně, protože faraonovy masky jsou to nejcennější, co můžeš v Egyptě objevit.

Sarkofág
Dnes bychom řekli, že sarkofág je vlastně rakev. Ovšem pokud to budeme vnímat jako staří Egypťané, tak to bude trošku jinak. Byla to pro ně schránka (ochrana) určená k uložení rakve, něco jako dnes u nás hrobka. A tak za sarkofág můžeme klidně považovat i pyramidu. Ovšem z archeologického hlediska to dnes bereme tak, že sarkofágy byly hlavní součástí egyptských pohřebních staveb (pyramid, Údolí králů a apod.). Umisťovaly se podél západní stěny pohřební komory a byly obkládány pohřební výbavou. Sloužily k uchování balzamovaného těla jakéhokoliv bohatého zesnulého. Chudí na sarkofágy neměli. Sarkofágů byla objevena velká spousta, ale většinou poničených a vykradených, protože sarkofág obsahoval rakev s mumií se spoustou cenností. Nejznámější je Tutanchamonův nepoškozený sarkofág objevený Howardem Carterem v roce 1922, ve kterém se nacházely tři rakve a ta poslední byla "zlatá". Díky ní započala i zlatá éra egyptské archeologie. Existuje určite ještě spousta neobjevených sarkofágů. Držíme ti palce, ať taky nějaký objevíš.

Nefertiti
Představ si, že se narodíš před více jak třemi tisíci lety, a přesto i dnes budeš stále považován za ikonu (vzor) krásy. Zdá se ti to nemožné? Ale je to tak. Když v roce 1912 egyptolog Ludwig Bochardt objevil v egyptské Amarně bustu Nefertiti, rozpoutal svým objevem nevídaný zájem celého světa o tuto královskou manželku kontoverzního faraona Achnatona. Vyobrazení této ženy v podobě nalezené busty je natolik dokonalé a souměrné, že se dodnes bere za ideál ušlechtilé krásy. Nemůžeme si být jisti, zda Nefertiti opravdu takhle vypadala, protože bylo zjištěno, že nalezená busta pochází z dílny místního řemeslníka, kde je vyráběli jako na běžícím pásu. A je dost možné, že vzhled záměrně upravovali. To proto, že Nefertiti musela být dokonalá. Byla totiž celebritou své doby a každý ji chtěl mít doma. Je to podobné jako dnes, kdy skoro každý chce mít selfie se známou osobností ve svém mobilu a různě fotky upravuje, aby byly co nejdokonalejší. Věř, že pod nánosy písku leží mnoho dalších podobných bust, nejen Nefertiti, z podobných dílen. Je jen na tobě, zda se ti podaří nějakou další vykopat a objevit. Pracuj opatrně, protože tahle staroegyptská "suvenýrová" vyobrazení byla většinou vyrobena z levných, dostupných a křehkých materiálů jako je například dřevo či sádra.

Mumie
Všichni staří Egypťané věřili v posmrtný život, a proto celý svůj pozemský život brali jako přípravu na ten posmrtný, který byl pro ně důležitější. Základem bylo vydělat si za svého života takové množství peněz nebo nashromáždit tolik majetku, aby mohlo být jejich tělo řádně mumifikováno. Co to znamenalo? Zkrátka nechat po své smrti egyptskými balzamovači připravit své tělo tak, aby prošlo do světa mrtvých co nejvíce zachováno. Věřili, že jedině tak bude jejich posmrtný život dokonalý. Toho mohlo být dosaženo pouze tím, že se vyjmuly všechny lidské orgány kromě srdce. Ty se uložily do nádob zvaných kanopy, tělo se naložilo do soli, aby se zbavilo vody, poté se potřelo oleji, pryskyřicemi a ovinulo plátěnými pásy. Pod každou vrstvou plátna se ukládaly drahocené amulety, které měly usnadnit vstup do světa mrtvých. Samo sebou nejdokonaleji byli mumifikováni bohatí faraoni a jejich manželky. Ruce měli skřížené na prsou a v nich drželi insignie (znaky, symboly) světské i boží moci. Hlavními symboly mumií faraónů byly hůl a cep. Kvůli cenným artefaktům, šperkům, předmětům, většinou vyrobených z drahých kovů a vkládaných do vrstev plátna, se mnoho dokonalých mumií faraónů nedochovalo. Byly poničeny (rozbaleny) a vykradeny v průběhu let vykradači hrobů. Nejznámější objevenou a zcela neporušenou mumií je mumie faraóna Tutanchamona. Takže jako archeolog pracuj s citem, abys byl schopen drahocennou mumii vykopat neporušenou. Jedině tak tě čeká při rozbalování mumie spousta dalších překvapení a celosvětová sláva objevitele. Tak jako lorda Howarda Cartera, který našel již zmíněnou mumii faraóna Tutanchamona v neporušeném sarkofágu (truhle).

 Bůh Hor
Je jedním z nejznámějších, nejdůležitějších a také nejstarších egyptských bohů. Jedná se o sokolí božstvo, jehož jméno znamená "Vzdálený" nebo "Ten ve výšinách". Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola, často s královskými insigniemi (znaky, symboly) nebo korunami. To proto, že egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Proto nemohl chybět v různých podobách jako soška či amulet. Všimni si, že dodnes je v těchto severoafrických a blízkovýchodních končinách považováno sokolnictví za činnost těch nejvlivnějších lidí v tamní společnosti. Sokol je tak uctíván dodnes, protože tamní lidé se chtějí cítit faraony. Jako archeolog pracuj opravdu obezřetně, protože roztažená sokolí křídla byla často zpracována v té nejjemnější podobě z drahých kovů.

Zpracoval Mgr. Jiří Dvořák