Igráček Paleontoložka - figurka s vykopávkami dinosaurů Parasaurolophuse a Diplodocuse

Dobrodružství začíná zde!

Děti milují dinosaury a překvapení. Proto jsme pro ně připravili dobrodružnou řadu Igráčků s vykopávkami koster dinosaurů. V tomto setu budou děti s Igráčkem Paleontoložkou z kamenů vysekávat kostru Parasaurolophuse a Diplodocuse. Při zábavné činnosti si procvičí jemnou motoriku i trpělivost. Odměnou jim bude vzácný nález.

V balení neleznte:
• Igráčka Paleontologa
• 2 kameny s ukrytými objevy
• dřevěné kladívko
• dřevěný majzlík
• dřevěný štěteček

Přečti si zajímavosti k vykopávkám, které pro Tebe připravil Igráček Jirka:

Parasaurolophus
A víte že, ptáci, jak je známe dnes, jsou vlastně potomci dinosaurů, kteří přežili pád velkého meteoritu, a tím i změnu klimatu? Mohlo by se zdát, že objevem zkamenělin parasaurolophuse jsme našli prapředka dnešní kachny. Proč? Protože paleontologové zařadili tohoto dinosaura mezi hadrosauroidy, což česky znamená kachnozobý dinosaurus. Ale věřte, že tohle by byla hodně přerostlá kachna. Parasaurolophus dosahoval délky 8 až 10 metrů a vážil 3 až 4 tuny. Tahle kačenka by se na váš sváteční stůl určitě nevešla. Takže kdo byl parasaurolophus? Kachna určitě ne. Byl to býložravý dinosaurus, který žil před 76 až 74 miliony let. Tento dinosaurus se pohyboval po čtyřech končetinách, ale dokázal se vztyčit na zadní nohy, což mu umožňovalo dosáhnout na vyšší vegetaci až ve výšce čtyř metrů nebo běžet rychleji při útěku před predátory. Nejvýraznějším rysem parasaurolopha byl jeho dlouhý kostěný hřeben na hlavě, který mohl u samců dosahovat až 180 cm. Hřeben byl dutý a propojený s dýchacími cestami, což mu umožňovalo vytvářet hluboké zvuky, patrně sloužící ke komunikaci mezi jedinci. Tento zvláštní útvar mohl také pomáhat s termoregulací a pravděpodobně zlepšoval čichové schopnosti dinosaura. Samice měly hřebeny výrazně kratší než samci, což mohlo hrát roli při rozlišování pohlaví uvnitř druhu. Jinak mezi herci ve filmech s tématikou dinosaurů je parasaurolophus hvězdou vedlejších rolí. Většinou jen proběhne ve stádu a zmizí před útočícím predátorem. Asi tušíte před kterým. Jelikož řada zkamenělých kostí tohoto dinosaura je stejně jako u dnešních ptáků dutá, pracuj obezřetně, ať si nález neponičíš nešetrným a zbrklým vykopáváním.

Diplodocus
Možná jste v některých pohádkách a fantasy příbězích četli o obrech kamenožroutech. A víte, že podobný tvor na naší planetě kdysi žil? Byl to diplodocus. Tito dinosauři byli obrovití a jejich zuby býložravce měly pouze funkci k utržení potravy tedy listů stromů, mechů a přesliček ve velkých výškách. Měřili totiž přes třicet metrů na délku a jejich krk s hlavou a mozkem velikosti dnešní krysy se pnul až do výšky šesti metrů při tělesné váze šestnácti tun. Zkrátka obr. To se to spásalo tam, kam nikdo nedosáhl. Jenže utrhneš listí ve velké výšce, ale nemáš uzpůsobený chrup na žvýkání, a tak potravu jen spolkneš. Proto tito dinosauři polykali i kameny ležící na zemi, které jim v žaludku polknutou potravu místo zubů rozmělnily natolik, aby ji byl diplodocus vůbec schopen strávit a živiny využít pro své obrovské tělo. Co se dělo s kameny uvnitř žaludku, nikdo neví. Dnes se odhaduje, že jen jeho srdce muselo vážit kolem tuny a půl, což je dnešní auto typu SUV, aby zvládlo krev pumpovat do všech částí těla. Nejlépe zachovaná kostra, která posloužila k popisu druhu, byla nazvána Diplodocus carnegie podle Andrewa Carnegieho, který v letech 1905-1913 daroval odlitky koster druhu diplodocus mnoha evropským muzeím. Jedná se o modely např. v Londýně, Berlíně, Paříži, Madridu, Vídni i jinde. Při vykopávkách tohoto druhu dinosaura dávej pozor, jeho zkamenělina má tenký krk a ocas. Ať něco zbytečnou chybou a zbrklostí nepřetneš.

Zpracoval Mgr. Jiří Dvořák